Mlynář spolčený s čerty

V Bystřici kdysi žil chudý učitel. Když se mu narodilo dítě, potřeboval pro ně najít kmotra. Protože mu nikdo z jeho okolí nedokázal výrazněji pomoci, obrátil se nakonec na bohatého místního mlynáře. Mlynář souhlasil, že se kmotrem stane, ale stanovil si neobvyklou podmínku. Učitel mu musel slíbit, že až mlynář zemře, bude po tři noci hlídat jeho tělo. Za tento slib dostal učitel pytel mouky a později také vůz dalších zásob. Jeho rodina tak alespoň na nějakou dobu unikla nouzi. Jednoho večera seděli všichni doma u stolu, když se před nimi začal sám od sebe otáčet kus chleba. Učitel v tom spatřil zlé znamení. Krátce nato přišel mlýnský stárek a oznámil, že mlynář zemřel. Učitel si vzpomněl na svůj slib a vydal se do mlýna. Když první noci odbila jedenáctá hodina, mrtvý mlynář se zvedl a zeptal se, zda je učitel přítomen. Vystrašený muž odpověděl, že ano. Mrtvý si poté znovu lehl. Stejná událost se opakovala také druhou noc. Třetí hlídka už připadla na dobu po pohřbu. Učitel se proto vydal na hřbitov. Vzal si s sebou modlitební knihu, kněžskou štolu, kropáč a svěcenou vodu. Kolem sebe vytvořil posvěcený kruh a čekal, co se bude dít. V jedenáct hodin se na hřbitově objevili dva čerti. Rozhrabali mlynářův hrob, vytáhli rakev a mrtvému stáhli kůži. Tělo pak vrátili zpět a hrob znovu zasypali. Mlynářovu kůži si chtěli odnést s sebou. Učitel sebral odvahu, vyskočil z kruhu, kůži čertům vytrhl a rychle se vrátil za hranici vyznačenou svěcenou vodou. Pekelníci se rozzuřili, ale přes posvěcený kruh se nemohli dostat. Učitel na ně navíc stříkal svěcenou vodu, takže byli nuceni ustupovat. Čerti požadovali, aby jim mlynářovu kůži vydal. Učitel souhlasil pouze pod podmínkou, že mu přinesou peníze. Pekelníci zmizeli a brzy se vrátili se zlatem. Učitel si poklad ponechal, ale kůži jim stále odmítal odevzdat. Žádal proto další bohatství. Tímto způsobem čerty zdržoval až do chvíle, kdy poprvé zakokrhal kohout. Jakmile se ozvalo znamení přicházejícího rána, pekelníci pochopili, že svou kořist nezískají. Hřbitovní zeď se s rachotem otevřela a oba čerti zmizeli do pekla. Učitel posbíral peníze a zlato, vzal s sebou také mlynářovu kůži a vydal se za bystřickým farářem. Duchovní mu však radu neposkytl zadarmo. Ponechal si všechno zlato a učiteli vysvětlil, jak má s kůží naložit. Podle farářových pokynů koupil učitel sedm sáhů dřeva a postavil hranici. Mlynářovu kůži na ní spálil. Popel potom odnesl na cestu, po které procházelo mnoho lidí, a začal jej rozhazovat. Když vysypával poslední zbytky, vyletěla z popela malá moucha. Zastavila se před učitelem, poděkovala mu za vysvobození a poté zmizela. Učitel pochopil, že tím byla mlynářova duše konečně osvobozena od moci pekla. Cestou domů si slíbil, že kdyby se mu narodilo další dítě, raději pro ně žádného kmotra nesežene, než aby ještě někdy uzavřel podobnou dohodu.