Vítězství nad Janem Žižkou

Obyvatelé města se shromáždili r. 1420 po Hodu božím velikonočním o půlnoci na Cihelném vrchu, očekávajíce v modlitbách jitro. Ráno o deváté hodině pak šel průvod do města za doprovodu polních trub a bubnů k mariánskému sloupu na náměstí. Zde měl jeden z měšťanů řeč, kterou připomněl vítězství nad husity. Po slavnosti se všichni odebrali do kostela na mši. Důvodem této oslavy bylo údajné vítězství nad Žižkou v r. 1420.

Podle pověsti se prý Žižka rozhodl, že přepadne v noci před velikonočními svátky Sedlčany, věrné katolické církvi, a vyslal posla do husitského Benešova, aby také benešovští měšťané se svým vojskem táhli k Sedlčanům a v určenou hodinu spolu s ním na město zaútočili. Posel však zabloudil, místo do Benešova přišel právě do Sedlčan, kde v domnění, že je na správném místě, vyřídil své poselství. Tak zamýšlenou akci prozradil. Sedlčanští se mohli na útok připravit a v bitce u opevněného kostela sv. Martina „za ranní rosy“ Žižku porazili.

Zabití husité byli pak uloženi vedle hřbitova do společného hrobu, nad nímž je dosud kamenný kříž s letopočtem 1728.