O Hromovém kameni v Adršpachu

K hromovému kameni se váže pověst o zachráněných milencích. Za neklidných časů třicetileté války (prý to bylo roku 1629) měl před císařskými vojsky prchat jeden dánský setník se svou milenkou, dcerou svídnického kupce (Svídnice = dnes polská Swidnica). Před svými pronásledovateli se rozhodli skrýt ve zdejším skalním labyrintu. Úkryt našli v chýši bratrského kněze, který se zde také ukrýval, a nad nímž držel ochrannou ruku tehdejší majitel panství Abraham Bohdanecký z Hodkova, sám rovněž protestant.

Císařští se však jen tak nevzdali: důkladně prohledávali všechny rokle i skalní průrvy. Dlouho bez úspěchu, avšak nakonec úkryt uprchlých milenců přeci jen objevili. Milenci vojáky zpozorovali, až když už bylo na jakoukoli reakci pozdě. Jeden z vojáků pozdvihnul meč a máchnul jím po setníkovi… A v tu chvíli se stal zázrak. Jasnou oblohu pročísl blesk a udeřil do převislé skály přímo nad císařským vojákem. Skála se rozlomila a ohromný balvan útočníka zavalil. Ostatní vojáci na okamžik strnuli zděšením a pak se dali na zběsilý úprk. Milenci tak byli zachráněni.