U Hajných

Na zdejším statku po otcově smrti hospodařili tři synové. Jak plynul čas, nejstarší syn se oženil a narodila se mu dcera. Nedlouho po narození své dcery musel hospodář nastoupit k vojsku, doma zanechal dceru a manželku, hospodářství přešlo na mladšího bratra. Úmorná práce na statku a nedostatek něhy způsobily, že se žena zamilovala do svého švagra. Jelikož válka již dávno odezněla a manžel se nevracel, svůj vztah již netajili…S tím, že se manžel vrátí někdy domu nikdo nepočítal. Za několik měsíců se ve vratech objevil cizí muž, který měl na zádech pušku. Léta strádání a boje jej změnili k nepoznání. Nejmladší bratr jej poznal až když vstupoval do domu, do ložnice, kde spal jeho bratr a jeho žena, na nic nečekal, vzal neteř a utekl s ní do lesa. Jaká byla reakce těch tří si můžeme dnes jen pouze domýšlet, do lesa byly slyšet jen dva výstřely a nářek umírajících… Potom hospodář vyběhl ven a hledal někoho dalšího na kterém by uhasil svoji chuť po pomstě. Chvíli hledal dceru a nejmladšího bratra… Po marném hledání si uvědomil svůj zločin a na staré hrušce se oběsil. Na statku pak hospodařil nejmladší syn se svou nevlastní dcerou. Ta po jeho smrti statek prodala… Dnes bychom starou hrušku na zahradě hledali zbytečně, jen dům, kde se tragédie odehrála stojí dodnes.

Vyprávěla paní Strusková a paní Havlová obě ze Ševětína.