Kletba ubožákova

Před mnoha lety stával nedaleko Budišova hrad Vildštejn. Žil na něm hradní pán, který měl největší zálibu v týrání svých poddaných. Jednoho dne nechal uvěznit starého muže, protože zastřelil divokého kance, který mu ničil úrodu. Po několika měsících věznění byl stařec odsouzen. Hradní pán mu oznámil, že dostane možnost zúčastnit se rytířského turnaje. Ve skutečnosti však šlo o krutou lest. Nechal přivést ušlechtilého jelena a poručil, aby starce přivázali na jeho hřbet. Stařec prosil: „Pane, nebojím se smrti, najdu v ní klid a pokoj. Splň mi však poslední přání. Dopřej mi před smrtí přijmout tělo Páně.“ Hradní pán se mu jen vysmál. V zoufalství stařec pronesl kletbu: „Buď proklet a buď potrestán stejným způsobem, k němuž jsi odsoudil mne, nevinného. Nechť se lov, který byl pro tebe zábavou, stane tvým utrpením.“ Poté byl přivázán na hřbet jelena a začal divoký hon. Zvíře se řítilo lesem, až nakonec vysílením padlo a stařec zahynul. Hradní pán jel v čele lovců. Náhle se však obloha zatáhla černými mraky, zahřmělo a blesk usmrtil jeho koně. Pán se vyděšeně rozhlédl kolem sebe a spatřil nedalekou jeskyni, kde chtěl najít úkryt před bouří. Vtom se proti němu vyřítil divoký kanec. Hradní pán se marně bránil a brzy zemřel stejným způsobem jako ubohý stařec. Od té doby se podle pověsti za bouřlivého počasí prohánějí nad lesy v okolí Budišova přízrační jezdci v čele s hradním pánem. Tak se naplnila kletba ubohého starce.