válečná léta Hlubockého nádraží 1945

Na výpovědi svědka Karla Otta Wernera. se v roce 1945 kdy se blížila Sovětská vojska na hlubockém nádraží stal masakr. Projížděl v lednu 1945 poslední transport smrti který jel z Tábora Smrti Buchenwaldu. Vlak měl pětasedmdesát vagónů, v nichž se nacházelo 3500 vězňů kteří jeli na smrt. Kolem trati na nádraží německý SSman vyhodil 4 mrtvé vězně kteří měli židovský původ. Po té byli odvezeni do Česko Budějovické spalovny. Pár minut po té co vlak odjel se ozvala střelba, začali vojáci po sobě střílet, a já s Maminkou jsme se báli utíkali jsme do lesa a schovali jsme se u takové díry která zůstala od granátu u stromu. Najednou vidíme jak běží německý voják drží se za břicho a odhazoval ze sebe všechno německé, k mamince přišel, zamířil na maminku zbraní a řekl Ich will deine Kleider chci vaše oblečení já se strašně moc bál. Maminka tam zůstala v lednu u prostřed lesa jen ve spodním prádle a německý voják utekl odhodil opasek svoje oblečení rozházel a k jednomu stromu se snažil zahrabat takový plíšek který měl na krku. Jediný co si ponechal byl německý samopal. s maminkou jsme šli domů v ulicích hluboké byl rozruch maminka mě říkala neboj se Karlíku to jsou Rusové. do dnešní doby se v lesích dokáže najít pozůstatky z ledna 1945, já se svým bratrem chodíme každým rokem 12.ledna k našemu úkrytu po granátu. Maminka která odešla do nebe v roce 1987 je určitě na nás pyšná!. Pamětník: Karel Otto Werner narozen roku 1932 který žije dodnes se svoji rodinou v Hluboké nad Vltavou