Štít svatého Kryšpína

V jednu podzimní sobotu roku 1556 se v cechovní hospodě sešlo shromáždění ševcovského cechu města Olomouce. Kromě jiného se řešil i spor mezi dvěma ševcovskými mistry. Jeden z nich , mistr Hackenwalder, si nechal od druhého, mistra Schwarze, namalovat vývěsní řemeslnický štít. Ten jej ovšem namaloval v žertovné poloze, takže jej mistr Hackenwalder nechtěl přijmout a zaplatit. Cech tento spor řešil.

Nakonec byl spor urovnán tím, že mistr Schwarz musel udělat štít nový. Vyřezal ho celý ze dřeva a byla to nádherná práce. Štít označoval dům až do jeho zbourání, poté byl v novém domě zabudován na památku do průjezdu stejný štít v kameni. Zobrazuje tehdy módní středověký střevíc, na jehož špici je umístěn žalud. Zespod je střevíc propíchnut šípem, nad střevícem se vznáší korunka.

Co je na pověsti Štít svatého Kryšpína (ne)pravdivého?

Malý kamenný štítek s popsaným vyobrazením je skutečně dodnes zazděn v průjezdu domu čp.434 na Horním náměstí č.20. Zda je původní a opravdu pochází z jednoho ze dvou domů, které zde původně stály, ovšem nevíme. V pramenech je také doloženo jméno ševce Jiřího Hackenwaldera. Ostatní fakta této úsměvné pověsti, kromě popsaných cechovních zvyklostí, nejsou doložena prameny.