Mužíček z Ostrého

Dvě dívky z Louček se jednou vracely z Benešova domů. Když procházely kolem Ostrého, bylo právě poledne. Rozhodly se zříceninu prozkoumat a stoupaly příkrou cestou vzhůru k hradu. Náhle se před nimi zjevil malý šedý mužíček, přátelsky na ně kynul a ptal se jich, zda je může k hradu doprovodit. Jelikož nevypadal nijak děsivě, dívky mlčky přikývly. Šedý mužíček je vedl hustým porostem, až stanuly před dubovou branou a uviděly krásný hrad s věžemi a cimbuřím. Brána se nehlučně otevřela a dívky vešly na nádvoří. Mužíček je prováděl celým hradem. Ve vstupní hale, na chodbách ani v dalších komnatách však dívky nespatřily ani živáčka. Nakonec se ocitly v jedné prázdné komnatě, kde uviděly, jak se v krbu peče voňavý chléb. Mužíček se jich zeptal, zda nemají hlad. Dívky se vzpamato- valy a vyhrkly: "Ne, ne, to stačilo, viděly jsme toho už dost." Mužíček nahlas zaúpěl a zmizel. A hrad se ihned ztratil v mlze, dívky stály na okraji skály a otřesené hrozným zážitkem běžely domů. Jedna z nich onemocněla takovým způsobem, že za několik dní zemřela. Ta druhá žila dál a ještě jako stará bába vyprávěla všem v okolí strašidelný příběh o šedivém mužíčkovi.