Hospodský z Veleboře

Bylo – nebylo. Spíš, ale bylo, než nebylo, protože jinak by si o tom lidé jistě nepovídali. Na druhou stranu, je to taky už hodně dávno, takže nevím, jestli je všechno co tu povím tak úplně pravda. Znáte lidi. Tu a tam si něco přidají a něco zamlčí, ale jádro příběhu, to by mělo zůstat stejné. No, posuďte sami. Kdysi dávno byste vesnice Veleboř nenašli v údolí, kde se nachází dnes, ale na kopci zvaném Humenec. Měla jen sedm domků a hospodu. V té hospodě dělal hostinského nějaký Vávra Tlamák, člověk, kterému ke slušnému chování chybělo pár výchovných facek. Byl to lakomec a lump všemi mastmi mazaný. No škoda mluvit! Okradl kde koho, míchal vodu do piva a čárky na lístek připisoval dvojitou tužkou. Není proto divu, že ho, stejně jako všechny zlé lidi, začalo sledovat samo peklo. Jednou, bylo to takhle o půlnoci, to v jeho hospodě zasmrdělo a kde se vzal, tu se vzal, stojí před ním čert. Byl vysoký hrbatý a škaredý jako noc. „Vávro Tlamáku,“ zahučel, až mu z tlamy šlehl plamen. „Jsi zlý člověk, zloděj a lump! Krutě tě peklo potrestá, jestli okamžitě nenecháš toho lichvaření a nebudeš poctivý.“ Hostinský na čerta kouká, oči vykulené, neschopný slova ani pohybu. „To ti povídám!“ pohrozil mu ještě pekelník ukazováčkem, zablýsklo se, zakouřilo a zmizel. Říká se, že komu není rady, tomu není pomoci. Anebo že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. No prostě, abych to zbytečně neprotahoval - Vávra Tlamák se sice čerta polekal, ale sotva zmizel, hned mu otrnulo a dál okrádal a lichvařil. Co peklo slíbí, to také splní. Je jedno, jak dlouho to trvá, ale nakonec zlo vždy potrestá. A nejinak tomu bylo i v tomto případě. Uběhlo několik let, než si peklo na Velebořského hostinského došláplo. Přišlo to ráz na ráz jako rána Boží. Jednou na podzim se obloha nad hospodou zatáhla, přihnala se veliká bouřka a za hromů a blesků se hospoda i s Vávrou Tlamák uvnitř, propadla do země – prostě zmizela. Lidé po ní druhého dne našli jen pramen tryskající se země, z kterého vznikl potok. Říká se mu Okenice, protože když se do pramene zadíváte, uvidíte skrz něj vnitřek oné zmizelé hospody. Vávra Tlamák v ní prý musí až do soudného dne roznášet za trest pivo běsům a strašidlům.