Meluzína z Frýdlantu

Kdysi dávno žil na Frýdlantu mocný šlechtic Frýdlant (v některých verzích rytíř), který se zamiloval do krásné ženy jménem Meluzína. Byla neobyčejně krásná, ale měla jedno tajemství – nesměla být nikým spatřena při koupeli. Rytíř jí slíbil, že se nikdy nebude vyptávat na její minulost a nikdy ji nebude sledovat. Dlouho žili šťastně a měli spolu děti. Jednou však zvědavost zvítězila. Rytíř porušil svůj slib a spatřil Meluzínu v její pravé podobě. Podle některých verzí zjistil, že je napůl člověk a napůl bytost spojená s mořem nebo hadím tělem. Meluzína pak z hradu zmizela. Od té doby se prý v podobě větru vrací ke svému domovu. Když silně fouká a vítr naříká v komínech, říká se, že to je Meluzína, která oplakává svůj osud a své děti. Lidé věřili, že její nářek je slyšet hlavně v zimních bouřích.