Sochy a fresky antických bohů na Děčínském zámku

Růžová zahrada neoplývá jen širokou paletou barev a vůní, ale i zbytkem soch, které přežily napoleonské války. Na balustrádě parteru pod glorietem se nachází tři sochy, kterými jsou zleva bohové Saturnus, Minerva a Vulkán. Saturnus (v řecké mytologii Kronos) je zachycen jak pojídá jedno ze svých dětí - podle pověsti jej jedno z nich mělo svrhnout. Skulptura Venuše s Amorem je umístěna na pravém konci balustrády. Ikonografické určení je očividné také u všech tří zachovaných soch ročních období, protože je zastupují pro ně typické bohyně. Na balustrádě se zleva nachází Flóra, Ceres a Pomona. V zahradě ale nezůstala personifikace zimy a kvůli nedochovaným starší vyobrazením či pramenům můžeme dnes pouze spekulovat, kdo ji zastával. Není pravidlem, že by se muselo jednat o ženskou postavu, a tak v úvahu přichází například přítomná socha Vulkána, který zimu personifikuje. Stejně tak by se mohlo jednat o bohyni Vestu, kterou lze ve stejném seskupení ročních období vidět například v zahradě zámku Mirabell.

Co se původního umístění těchto soch týče, je jisté minimálně to, že Venuše nebyla pospolu se souborem ročních období. Zda se ale na současném místě nacházela ona či zbylý soubor, je už otázkou. Sice je na přední straně glorietu místo právě pro sochy čtyři, což by poukazovalo na čtvero ročních období, nicméně smysl by rovněž dávalo, kdyby byl soubor zasazen na druhý konec zahrady v okolí sala terreny. Její strop je zdoben dle Hany Slavíčkové příběhem, v němž si Faethón vypůjčil vůz boha slunce, ale podle Radky Nokkala Miltové se jedná přímo o Apollóna hlásajícího nový den.

Zdroj Filip Král: Sochařská výzdoba Růžové zahrady na děčínském zámku, bakalářská práce