Mýtus o Piastovi

Po smrti Wandy nastoupil na trůn kníže Leszek a veškerá moc se přenesla z Krakova do města Hvězdna. Potomkem knížete Leszka byl syn Popiel, který se měl dle dědického práva stát dalším panovníkem. Tento kníže porušil slovanskou tradici pohostinství, a za to byl tvrdě potrestán. Popiel měl dva syny, a když dosáhli dospělosti, slavil jejich postřižiny. V té chvíli navštívili slavnost dva záhadní cizinci, zřejmě bohové, on je však odmítl přijmout a pohostit. Cizinci se tedy odebrali do domu prostého oráče Piasta, který žil v podhradí se svou ženou. Také Piast se chystal na slavnost postřižin svého syna Zenomysla. Piast ani na chvilku neváhal a laskavě přijal oba návštěvníky. Za odměnu zajistili návštěvnici v prosté chatrči zázračně bohatou hostinu.

Popiel jako vládce nesplnil očekávání a naděje svého lidu, byl nakonec vyhnán na ostrov v jezeře Goplo, kde ho ve věži sežraly myši. Jeho synové ztratili nárok na vládu v Polsku. Na trůn nastupuje rod Piastovců.