O dvou žebrácích a kameni na Žalově

Za dávných časů přišli do Ondřejova dva žebráci. Obcházeli zdejší stavení a prosili obyvatele, aby jim dali něco k jídlu. Lidé je neodmítli a obdarovali je chlebem. Když potom oba opouštěli obec, setkali se na návrší Žalov. Z neznámého důvodu se mezi nimi strhla hádka právě o vyžebraný chléb. Spor se stále více vyostřoval, až se oba žebráci pustili do rvačky. Jak jejich střet skončil, staré vyprávění již podrobně neříká. Na místě však zůstal kamenný památník s vytesaným křížem. Lidé jej začali označovat jako smírčí kámen a spojovali jej s nešťastnou hádkou dvou pocestných, kteří se kvůli obyčejnému kusu chleba obrátili jeden proti druhému. Kámen měl kolemjdoucím připomínat, že ani chudoba a hlad člověka neopravňují k násilí a že darovaný chléb se nemá stát příčinou sváru.