Královští poslové
Janu Lucemburkému bylo 18 let, byl bílý a růžový ve tváři , spíše andělem než člověkem, jak zaznamenal Petr Žitavský. Týž kronikář napsal o čtrnáctileté panně Elišce z rodu Přemyslovců, že vynikala snědou krásou a duševní vyspělostí okouzlila celý dvůr.
Když se tito mladí lidé vzali, byli šťastni. A snad by zůstali šťastnými, kdyby Jan Lucemburský nebyl českým králem a Eliška jeho ženou. Ale již po dvou letech manželství vytáhl mladý král do pole proti Jimramovi z Boskovic, škůdci z Moravy, který měl v majetku hrad Ungersberg, což bylo jméno našeho Sádku. Aby mu nebylo teskno po spanilé královně, vzal ji na výpravu sebou a ukryl ji ve věrném městě Jemnici. Slíbil jí, že bude posílati posly se zprávami o sobě a o průběhu dobývání Ungersbergu (Sádku). Vojsko královské hrad obléhalo a dobylo. Podle kronikářských zápisů bylo na Sádku zajato 18 lotříků, kterým byla sťala hlava. Jeden z nich si vyvolil oběšení, což mu bylo povoleno.
Zamilovaný král splnil, co milující manželceslíbil. Když mladé Elišce bylo nejsmutněji, přiběhl od Sádku do Jemnice jinoch s radostnou zprávou, že pomoc boží je při královském vojsku. Eliška byla chudší než měšťanské paní. I věno měla už zastaveno. Obdarovala prvního posla náprsníkem barchetovým. Když přišel jinoch druhý a zvěstoval, že se pevné stanoviště dobylo, dostal od královny šátek. Pak přišel třetí posel se zprávou o brzkém vítězství. Královna stáhla s nohou punčochy a dala mu je. Čtvrtému a poslednímu poslu ozdobila čelo věncem, neboť neměla, čím bylo ho obdarovala. Poslední posel přinesl zprávu o vítězství.
Tak čtyři poslové milujícího krále přinesli milované královně zvěsti, které jí nevýslovně potěšily. Poslové přinášeli radost z našeho kraje do nedaleké Jemnice, která po dnešní časy každoročně těchto událostí vzpomíná na večer v sobotu před první nedělí po sv. Vítu. Za doptovodu bubnů a trub vyvěsí se z oken radnice tyč a na ní šest loket barchanu, pár punčoch, šátek a pět věnců. Tak začíná jemnická slavnost „barchan“, která trvá po celou neděli. V Jemnici se koná, ale pod Sádkem vzala počátek.