Tajemství hradní studny
Tato pověst se odehrává ve 13. století, tedy v době, kdy dnešní
zřícenina Cvilín byla ještě hradem.
Celý hrad se připravoval na návrat pána hradu Jiřího ze Šelenberku a
jeho družiny z dalekých cest. V kuchyni pracovala také jedna stará žena, která
měla samou prací dlaně celé rozmáčené a červené. Když ponořila své ruce do
kádě s čistou vodou, najednou něco blyštivého v kádi upoutalo její pozornost,
že si ani nevšimla, že všichni v kuchyni ztichli a zraky všech přítomných se
upřely ke dveřím, kterými vcházel pán hradu. Když spatřil starou ženu, která
místo aby jej pozdravila, koukala do kádě, velmi ho to pobudilo a žádal o její
potrestání. Žena však beze slov ukázala káď, ve které pán spatřil malou zlatou
sošku vypadající jako malá postavička s vypouklým břichem a dlouhými
končetinami. Nikdo nebyl schopen povědět, kde se vzala. Až mladý chlapec
potvrdil, že před chvíli nesl vodu z hlavní studny do džberu a že se mu zdál
tentokrát více těžký.
Hradní pán se zavřel se soškou do své komnaty a pozoroval ji. Náhle soška
promluvila a sdělila mu, že je soškou pravdy a že pokud si ji nechá, všichni v jeho okolí mu budou říkat pravdu. Ale také ho upozornila na rizika, že ne
každý pravdu unese. Pán souhlasil a sošku si ponechal. Od té doby na sebe
slýchával jen samé špatnosti a propadal větší a větší úzkosti.
Jednoho večera k němu přišla mladá žena, která ho nechala přičichnout
k modré květině. Pán v tu chvíli uviděl, jak se dívka rozplývá, ale stále slyšel
její hlas. Sdělila mu, že současně s vůní té květiny se nadechl i odvahy.
Odvahy k tomu, aby se ještě téže noci zbavil sošky Pravdy, a to navždy. Lidé
že nejsou schopni unést břemeno naprosté pravdy, neboť k životu občas
potřebují milosrdnou lež. Že soška pravdy je zbytečná a že by měl naslouchat
svým srdcem. Jiří poslechl a ještě téhož večera vyhodil sošku do hradní
studny.
Nedlouho poté se ztratila voda ve studni a Jiří nechal studnu zčásti
zasypat a v hradním příkopu zbudoval studnu novou. Dodnes se povídá, že
kdo by toužil po sošce, může ji objevit v hradních rozvalinách o pátém úplňku,
kdy síla temných mocností ji vyzdvihne z hlubin země poblíž hradní brány.