Cukrovar V5 hunde
Cukrovaru z PětipsůŘíká se, že když zavřeli cukrovar v Pětipsech, jeden z posledních dělníků to prostě nedal.
Chlap jako hora, všichni mu říkali Cukrovar — ne podle jména, ale podle toho, že v té fabrice nechal víc života než doma.Když přišel rozkaz: „Konec. Hotovo. Pole, ne výroba.“
Jen se zasmál tím svým krátkým, prasklým smíchem.
Práce na poli? On? Nikdy.Ten den se prý v hale ozval jen kovový šramot a tiché zaklení.
Pak ticho.
A pak šplouchnutí.Cukrovar skočil přímo do kádě s cukrem.
Říkají, že se tam pomalu ztratil — jako by ho ta sladká masa pohltila.
Někteří tvrdí, že se z něj stal duch fabriky, co v noci chodí mezi starými stroji a lepí se na boty každému, kdo tam vleze.Jiní říkají, že když se v Pětipsech zvedne prach z cest a ve vzduchu je cítit sladký pach,
to není cukr.
To je Cukrovar, co se vrací domů.šplouchnutí.Cukrovar
Pověsti a legendy
