O Dolní hospodě II

Svého času byl v Dolní hospodě ještě jiný hostinský, o kterém se vyprávělo málo dobrého, zato o to více povážlivého. Velmi často se u něj ubytovávali všelijací podivní lidé a také se stávalo, že sousedé viděli vcházet zámožné cestující, ale nikdo je neviděl vycházet. V Aši tehdy žila jedna hraběnka a ta se také doslechla o špatné pověsti, která o krčmáři tajně koluje. Protože to byla odvážná žena, rozhodla se podrobit podezřelého chlapíka zkoušce. Jednoho dne se zastavila nepoznána v Dolní hospodě, aby se tam ubytovala. Hostinský neviděl rád, že chtěla přenocovat právě ve výčepu, odmítla však změnit své rozhodnutí, a tak to musel připustit. Když poslední host opustil hostinec, zavřela dveře na závoru, a když byla přesvědčena, že je vše v domě ponořeno do hlubokého spánku, přistrčila před dveře těžkou skříň. O půlnoci slyšela, jak někdo něco kutí zvenku na zámku. To mohl být pouze hostinský. Nyní dala znamení své čeledi, která budovu potají obklíčila a měla pod dohledem všechny přístupy. Sloužící nato vtrhli do domu, pochytali všechny v domě a přivedli je před hraběnku. Ukázalo se, že hostinský chybí. Patrně unikl podzemní chodbou, která začínala ve sklepě Dolní hospody a tehdy vedla až do Farského lesa. V kraji již nebyl nikdy spatřen. Přes usilovné pátrání po stopách zločinných skutků darebáka, nepodařilo se nic odhalit. Když byla ale asi před stopadesáti lety odstraněna za Dolní hospodou neprostupná houština a vykopán základ pro dům, narazili stavbaři na vybílené kosti, které prý nepocházely od zvířat.