Legenda o Kameni sedmi kolébek

Vesnice Karahunj je ze severu lemována masivním skalním valem. Ten poskytl unikátní podmínky pro vznik více než desetimetrového vodopádu, který je dnes dominantou obce.

Během kolektivního zemědělství v kolchozech místní v okolí vesnice skladovali balíky sena, což je zde patrné dodnes. Lidé v tomto kraji žili od nepaměti. Upomínkou dávného osídlení je i tzv. Kámen sedmi kolébek. Jižní stěna tohoto čedičového masivu je pokryta jeskynními malbami a nerozluštěnými nápisy. K tomuto kameni se váže následující legenda. Během masivních odsunů Arménů do Persie řízených Šáhem Abbásem dorazili do Karahunje dva bratři, kteří se snažili uniknout vyhnanství. Otřeseni ztrátou svých blízkých se ukryli v opuštěné jeskyni. Později se zde oba usadili. Oženili se a založili rodiny v domku, který si postavili na kraji obce. V kolébkách tam spalo jejich sedm dětí, když jednoho dne s hrozivým zaduněním domek zavalil padající balvan. Ten zde leží dodnes a říká se mu Kámen sedmi kolébek.