Havraní skály a Panenská skála

Cestou po modré značce ze Cvikova do Nového Boru přijdeme cestou Údolím samoty na okraji Radvance k osamělé vysoko se tyčící skále, nazývané Panenská skála. Dále pak po cestě do Nového Boru míjíme mohutné skalní bloky, zvané Havraní skály.

Pověst vypráví:

Pod horou Klíč stávala kdysi tvrz na ochranu obchodní cesty z Tolštýna do Sloupu. Pán tvrze měl krásnou dceru, po které toužil rytíř Havran, který měl svůj hrádek v místech, kde dnes je severní okraj osady Radvanec. Tento rytíř vedl neuspořádaný život. Byl to vlastně loupežník, a proto jej dcera pána z tvrze pod Klíčem vytrvale odmítala. Jednoho dne se rytíř Havran doslechl, že otec dívky pojede s družinou na cesty. Rozhodl se, že se jeho krásné dcery zmocní násilím. Vybral si šest pomocníků a vydal se k tvrzi pod Klíčem. Krásná Hilda seděla právě na lávce přes potok, když se blížil rytíř Havran. Zároveň se vrací i milý děvčete - Jan, který byl ve Svaté zemi. Dívka jej vítá. Rytíř Havran, který vše sleduje, rozzuřen poroučí přepadnout tvrz a zmocnit se dívky. Jana se smíchem vyžene. Žoldnéři se usadili ve tvrzi, vyloupili spíže a dali se do hodování. Hildu zavřeli do komory. Ale věrný Jan se tajně vrátil, pomohl Hildě z komory a oba se dali na útěk. Spěchali do Údolí samoty. Havran brzy zpozoroval jejich útěk a se svými žoldnéři spěchal po jejich stopě. Zatím se otec dívky vracel na svou tvrz a když zhlédl, co se stalo, ihned začal pronásledovat rytíře Havrana. Hilda spěchala k lesu, kde se tyčily vysoké skály. Spatřila, jak za ní žene sám Havran na svém koni. Rychle vyběhla na vrchol skály. Dříve než se jí mohl Havran zmocnit, skočila ze skály do strže. Větve stromů jako ochraňující ruce mírnily dívčin pád, a tak nezraněna dopadla na zem, kde mezi lesními velikány nalezla bezpečný úkryt. Rytíř Havran dívku zuřivě proklíná, slova zloby a nenávisti se hrnou z jeho úst. Satan se chechtá a zapisuje do černé knihy jeho hříchy. Současně přiběhl otec dívky, zahlédl odvážný skok Hildy do hloubky a v zoufalství rytíře proklel. V tom okamžiku sjel z čisté oblohy ohnivý blesk, nastalo hromobití, ozývalo se dunění, jakoby měl být konec světa. Rytíře Havrana zabil blesk a jeho zbrojnoši na místě zkameněli.

Havraními skalami se nazývají tito zkamenělí zbrojnoši a skála, odkud se zoufalá Hilda vrhla do propasti, nese jméno Panenská skála.