Polední kámen (Słonecznik)

Nápadná žulová, dvanáct metrů vysoká skála na severním svahu Stříbrného hřbetu je díky své exponované poloze ve výšce 1423 metrů nad mořem patrná snad z celého Slezského hřbetu i polského podhůří Krkonoš a slouží tak jako výrazný orientační bod. Může být dobrým příkladem skalního výchozu typu tor.

Její české jméno Polední kámen odpovídá německému názvu Mittagstein, polské Słonecznik však znamená Slunečnice. Oddělená věž na severní straně skaliska, která připomíná postavu Golema shlížejícího do údolí, dostala název Ďábel či Ďábelský kámen. Podle pověsti chtěl čert zavalit kameny nedaleký Wielki Staw, ale zdržel se a v okamžiku, kdy odbíjelo poledne, zkameněl. Obdobné je vysvětlení za účasti Krakonoše, který si tu prý chtěl vybudovat svůj palác, ale dílo nedokončil před polednem, a tak o něj přišel. Další verze pojmenování vychází z faktu, že v určité části polských podhorských obcí stojí v poledne slunce nad skaliskem a ohlašuje tak čas oběda.

Poblíž skalního výchozu, krytá kosodřevinou, stojí stará robustní kamenná lavice, o níž se tvrdí, že se dochovala z dob prvních dobyvatelů Krkonoš.