Pekelný kozel

V Starém Týně žila hezká mladičká služtička, říkejme jí třeba Růženka, která se líbila mládenci za sousedního gruntu. I ona jeho lásku opětovala a slíbili si věrnost až za hrob. Vojenští páni na lásku nedbali a nechali mladíka odvést k vojsku. Když odsloužil dlouhých sedm let, celý natěšený se vrátil domů, zjistil ale, že dívka na něho dávno zapomněla a zaslíbila se jinému. Mládenec nevěru děvčeti neprominul a vyhrožoval jí odplatou. Obrátil se na síly pekelné. Za úpis své duše ďáblu mu čert při vykonávání pomsty slíbil pomoc, a to hned při první příležitosti, když se místní děvčata, a s nimi Růženka, rozcházela večer z oslavy. Skočil na ní černý kozel, nabral na rohy a uháněl s ní pryč do noci. Vyděšená děvčata s křikem utekla zpět do chalupy. Druhý den ráno našel čeledín z téhož statku unesenou děvečku spící ve stohu. Nepamatovala se na nic kromě toho, že letěla kozlovi na zádech, držela se ho za rohy a při letu se dotýkala nohama špiček stromů. Trvalo dlouho, než se vzpamatovala z velkého úleku. O mstivém mládenci, ani o černém kozlu už nikdy nikdo, kromě této pověsti neslyšel.