O princezně Izeríně

Krkonoše mají Krakonoše, Orlické hory Rampušáka, Jeseníky Praděda. A Jizerské hory? Kromě různých skřítků, víl, vodníků a jiných rozmanitých bytostí mají také svojí vládkyni - princeznu Izerýnku. Izerýnka je skryta v kapce ranní rosy, v cárech mlhy nad išti, v růžových červáncích nad obzorem, v páře, která po dešti z lesů stoupá, v proudu lesního potůčku, v křišťálovém rampouchu, který visí ze smrkové větvičky, ...

Na kopci, kde je dnes rozhledna Štěpánka, stával kdysi dřevěný hrádek Hvězda, kde přebýval rytíř s dcerkou Izerýnou. Byl vdovec, maminka děvčátku zemřela při porodu. Pán o dítě moc nedbal, věnoval se jen lovu a svým zábavám. Když Izerína vyrostla do krásy, rytíř nedbal jejích skutečných citů a zaslíbil ji bohatému a bezohlednému sousedovi. Usoužená Izerína raději prchla do hlubokých lesů Jizersjkých hor. Zde unavená klesla u skály na vrcholku Bukovce. Ráno, překvapená, spatřila svého věrného sluhu Tomše, jak jí připravuje snídani na skromném ohni.Oddaný služebník vzal sebou též poklad - šperky - který Izeríne zůstaly po matce. Spolu žili v lesích, až do těchto končin zabloudil při lovu Izerinin otec. Dívka na útěku rychle ukryla svůj poklad v jeskyni, ale proud kamení zasypal sluj se všemi šperky.

Krutý otec svou dceru nikde nenalezl. Vrátil se tedy na hrad Hvězda, ale v divoké bouři blesk zapálil dřevěnou stavbu. Hvězda byla v jednom planemi, nikdo nepřežil.

Když nebezpečí pominulo, Izerína se setkala se svým milým a odešla za ním na hrad Nístějku.

A poklad ? Prý jeho část odpočívá ve skalách Bukovce, aby se podzemí jednou do roka, vždy na 1.máje, otevřelo a jen na krátkou chvilku dalo naději šťastnému nálezci. Ale tu větší část třpytivých drahokamů prý už dávno roznesla voda. Však také nacházeli lidé odedávna v potocích drahé kameny. Těm nejhojnějším, černým granátům se říká izeríny…