O nevěstě z Kotelního jezírka

Údolí kolem jezírka tvoří klidné prostředí. Dříve stálv kopci altánek, kde se každý pocestný mohl zastavit a odpočinout si. Bohužel došlok jeho zničení. Díky dobrovolníkům došlo k výstavbě nové odpočinkové zónya místo se tak stalo ještě krásnější.

Pověst vypráví o dvou mladých lidech, kteří si zdeslíbili věrnost. Chudý mlynář a dcera bohatého sedláka. Věděli, že mnozí lidé budouproti jejich lásce, ale tohle místo mělo být symbolem jejich věčného spojení. Otecdívky podplatil procházející verbíře, aby mladého mlynáře odvedli. Své dceřiuspořádal svatbu s jiným mužem. Během svatebního dne nevěsta zmizela a nikdoji už neviděl. Začalo se vyprávět, že se v noci vynořuje z jezírka bílá ženská postavase závojem a zpívá smutnou píseň. Kdo její píseň uslyší, bude navždy žít v utrpení.

Když mlynáři skončila vojna, vrátil se zpátky domů. Hledal svoji milou. Nemohlji nikde najít, šel tedy k jezírku. Ve vodě uviděl odraz bílé dívky, která na nějpromluvila: „Čekám tu na tebe, jak jsme si slíbili“

Pochopil, že se jeho miláraději utopila, než aby patřila někomu jinému. Rozhodl se přestěhovat k jezírku,vystavěl si zde mlýn, aby byl navždy s dívkou. Jednoho dne přijeli sedláci a nemohlimlynáře nikde najít. Až u jezírka našli šedý kámen připomínající sklánějícíhose člověka. Muž konečně spočinul v náruči své milé.