Vlčí lidé

Na Špičáku žili v dávných dobách Vlčí lidé, kteří děsi­li obyvatele všech okolních vesnic. Zvláště v nejbliž­ším Dobřečově, kam nejvíce doléhalo jejich vytí za nocí, když byl Měsíc v úplňku, lidé pečlivě každého večera zajišťovali své příbytky. Vlčí lidé si totiž z ne­střežených domovů odnášeli lidské dcery, které potom věznili dlouhá léta v lesních chýších postavených pod rozlehlými kořeny stromů. Jen jednou se podařilo unesené dívce uprchnout. Byla to dcera kováře z Horního Města, kterou Vlčí lidé od­nesli uprostřed noci, když spala při otevřeném okně. Nešťastná dívka se zázrakem dostala z podzemní chý­še ve chvíli, kdy polední slunce svým žárem tvrdě uspa­lo její věznitele. Dívka tiše proklouzla kolem jejich nehybných těl, a protože tou dobou byla jediná, kterou se podařilo Vlčím lidem polapit, sama se rozběhla ke svému tolik oplakávanému domovu. Radost z nečeka­ného shledání byla veliká, a když začala povídat o ži­votě mezi Vlčími lidmi, objevila se mezi posluchači jakási neznámá žena. Hlubokým hlasem vstoupila do strastiplného vyprávění a požádala, aby si dívka utrhla kus haleny. Ten potom přiložila k očím a zamumlala několik nesrozumitelných slov. V tu chvíli se ozvalo navzdory tomu, že dosud svítilo Slunce, strašidelné vytí, které za okamžik přehlušil hlas hromu a z oblohy se spustil silný déšť.Neznámá žena řekla, že touto vodou z nebes jsou na­vždy smazány všechny stopy po Vlčích lidech. Zmize­la však i ona sama, a tak se nikdy nikdo nedozvěděl, odkud ta záhadná žena přišla a proč lidem tolik po­mohla. Vlčí lidé se už nikdy v blízkosti lidských do­movů neobjevili, ale přesto ještě po dlouhá léta bývalo za jasných měsíčních nocí slyšet od hory ozývající se vytí a lidé přece jenom raději zavírali okna i dveře svých domovů.

Tip: Znáte už naši hru Strašidlov.cz?