Pahorek s pokladem

O jednom bohatém sedlákovi z Újezdu se vyprávělo, že prý zakopal hrnec plný zlaťáků. Před dávnými lety si usmyslilo několik lidí z Pastvin, že ten poklad najdou a vyzvednou. Mezi nimi byl také jeden, který ovládal virguli, a pomocí tohoto umění se mu podařilo najíty pahorek, ve kterém byl poklad zakopán. Na určeném místě se dali čile do práce s motykou a lopatou. Žádný z těch mužů však při tom nesměl promluvit ani slovo. Když narazili na poklad, nedokázal jeden z nich potlačit radostný výkřik. Hrnec se okamžitě skutálel do hloubky. Za ním se propadli a navždy zmizeli i hledači pokladu. Vždy jednou za rok, ve stejnou hodinu, je možno slyšet jejich bědování. To místo je prý na cestě z Pastvin do Újezdu tam, kde stojí na pahorku hodně bříz. Jeden bohatý sedlák byl již velmi starý a cítil, že brzy umře. Protože nikomu nepřál své bohatství, rozhodl se, že je zakopá. Jednou pozdě večer zapřáhl do vozu, naložil na něj všechny své poklady a zajel do lesa, kde vše i s vozem zakopal pod jeden pahorek. Vždy o Vánocích prý v určitou dobu vyjede na krátký čas vůz ze svého úkrytu, a kdo má štěstí, může jej spatřit.