Dívčí kameny

Dívčí kameny jsou žulové skalky, ležící na ploché části Slezského neboli Hraničního hřbetu v nadmořské výšce 1413 m. Tvoří je dvě skupiny torů o výšce 2–8 m, vzdálených od sebe zhruba 100 m. Mají charakteristický, nezaměnitelný tvar, jsou obklopené suťovými, balvanitými poli, což souvisí s jejich vznikem a vývojem. Vznikly, stejně jako i další tory v Krkonoších dvoufázově. V první fázi došlo vlivem intenzivního chemického zvětrávání ve vlhkém klimatu ke značnému rozpadu žuly a vzniku odolného jádra horniny překrytého pláštěm zvětralin. Ve druhé etapě byla vrstva zvětralin odnesena, a tak došlo k odkrytí skalních výchozů. Na plochých či mírně ukloněných vrcholech torů jsou kruhové či eliptické skalní mísy, některé s odtokovým kanálkem. Průměr i hloubka mísy může dosahovat i několika desítek centimetrů. Na jejich vzniku se zřejmě podílelo selektivní mechanické zvětrávání za přispění chemických pochodů a snad i mikroorganismů. Podrobně nebyl tento jev dosud vysvětlen.

Rozhodně je jejich původ ryze přírodní, nejedná se o obětní mísy ani jiný lidský výtvor. Název Dívčí kameny má snad svůj původ v pověsti, že zde zahynula mladá dívka, pastýřka, jiné vysvětlení mluví o narození dvou děvčátek právě tady pod kameny.