O vzniku kostelíku ve Valašském Meziříčí

Pověstí, pro Valašsko tolik typického útvaru lidové slovesnosti, se o Valašském Meziříčí zachovala jen hrstka, o to však bývají někdy zajímavější. Jedna z těch pradávných se vztahuje k okolnostem založení bývalého hřbitovního kostelíka Nejsv. Trojice na Sokolské ulici.

Dle této pověsti měl kostel nechat postavit rytíř Jan Žernovský ze Žernoví (zemřel v roce 1585) na paměť události, kdy při lovu zabloudil v okolních hlubokých hvozdech. Na pokraji vyčerpání prosil Boha o pomoc a zjevila se mu bílá holubice, která jej z lesa vyvedla až k hradbám města. Jako dík za záchranu svého života poté měl nechat vystavět kostelík zasvěcený Nejsvětější Trojici (Otec, Syn, Duch Svatý), neboť právě bílá holubice je symbolem Ducha Svatého. Rytíř Žernovský nějakou zásluhu na stavbě kostela pravděpodobně skutečně mít musel, neboť jeho náhrobek byl objeven zazděný v presbytáři (kněžišti) kostela, čili na čestném místě, určeném jen významným osobnostem.

O počátcích a skutečném stáří kostelíka vůbec panuje řada domněnek; dokonce ještě počátkem 20. století se ředitel zdejší Odborné školy pro zpracování dřeva František Rosmaël, domníval, že kostel je velmi starou památkou staroslovanského slohu, jakým se stavělo již v dobách působení soluňských bratří Konstantina a Metoděje na Moravě.