O zkroceném vodníkovi

Jeden hospodář sekal na břehu rybníka rákosí. Když tu náhle z hustého porostu vyrazil nádherný bílý kůň. Sekáč na nic nečekal a pohotově chytil koně do provazu z lýka. Bělouš ihned zkrotl.

Sedlák tehdy lapeného koně ihned zapřáhl do vozu a nechal jej, aby celou noc vozil hnůj na pole. Vodník pracoval téměř celou noc a odvozil velikou hromadu hnoje. Sedlák pak vodníka propustil a sám si šel odpočinout domů.

Ještě, než usnul, pravil děvečkám, že na poli je kupa hnoje a aby jí šli rozkydat. Jaké bylo jeho překvapení, když dívky přiběhly po chvíli zpět, že na poli nic není. Sám se šel tedy přesvědčit a skutečně, všechen hnůj byl v rybníce!

To se pomstil vodník protože musel celou noc pro sedláka pracovat.