Otvírací kořínek

Rostou kouzelné kořínky, kterými se každé i na sedmery zámek uzavřené dveře otevřou. Nazývají se otvírací kořínky.

Pod Křížovým vrchem u Žitenic hlídal jednou ovčák stádo. Ten měl zázračný otvírací kořínek. Najednou se před ním zjevila štíhlá paní, celá bílá, se zlatou korunou na hlavě a povídá: "Následuj mne!" Ovčák byl kurážný, nedal se dvakráte pobízet a šel za bílou ženou. Ta prošla úzkou soutěskou ve skále, kudy sotva se ovčák protáhl. Prošli velikou jeskyní a přišli k železným, zavřeným dveřím, které ovčák na pokyn bílé ženy kořínkem otevřel. Za nimi byla dlouhá, tmavá chodba, která vedla až doprostřed vrchu, na konci byla ohromná síň a v ní hromady zlata a drahého kamení. "Vezmi si, kolik chceš," řekla bílá paní. Pasák nabral si plné kapsy i čepici sejmul a vrchovatě ji naplnil a rukama přidržoval, aby co nejvíce mohl si vzít. Když byl hotov, řekla mu žena: "Na nejdůležitější nezapomeň." Šťastný ovčák spěchal z hory ven, dveře se za ním s rachotem zavřely. Do konce života byl bohatý, vchod do hory se už nesnažil nikdy najít. Zato jiní po něm vytrvale pátrají, dodnes marně. Poděkování a pozdrav bylo tím nejdůležitějším, co měl udělat a na co nezapomněl a vyplatilo se mu to. Dnes to už každý nedovede…