Trpaslíci na Božím vrchu
V hoře Boží vrch bydlívali trpaslíci. Když zde však byl vystavěn kostel Nejsvětější Trojice, museli se vystěhovat, protože nemohli snést hřmot kostelních zvonů.
V hlubinách Božího vrchu nedaleko Verneřic v minulosti žili trpaslíci. Drvoštěp Matouš by si sotva dal něco namluvit, a co neviděl na vlastní o či, tomu zkrátka nevěřil. Jednoho dne jako vždy těžce pracoval a jen občas se postavil, aby si narovnal ohnutá záda. Oči přitom ze zvyku upíral ke kapličce na vrcholu kopce, když náhle spatřil, že se děje něco naprosto neobvyklého. V zemi se objevila puklina, která se rychle zvětšovala. V ní se vzápětí objevily dubové, železnými pásy pobité dveře a z hlubin kopce začali vystupovat vousatí trpaslíci v červených čapkách s ruksaky na zádech. V hustých řadách sestupovali k úbočí kopce. Poslední skřítek, který měl nejdelší vousy, nesl na zlatém řemínku železný klíč, zabouchl dveře a zamkl na tři západy. Samozřejmě, že si Matouše všiml a hned se na něho obrátil s prosbou. Ve chvíli, až mu poslední skřítek zmizí z dohledu, měl zaběhnout k východnímu svahu a klíč hodit do studny. Matouš začal vyzvídat, proč odcházejí, ale trpaslík nebyl moc sdílný. Sotva skřítek zmizel, vzal klíč a uháněl k železným dveřím v očekávání, že za nimi najde poklady, proti nimž bude slíbená odměna zanedbatelná. Odemkl první západ a odemkl druhý, ale při třetím otočení se mu klíč zlomil v zámku, jako by ani nebyl ze železa. Místo, aby ho bral jako poslední varování, vidina bohatství jej zcela zaslepila. Popadl sekyru a už chtěl vší silou udeřit do dveří, které však náhle zmizely a hamižný nešťastník se seknul do vlastní nohy. Na místě, kde měl podle tvrzení klíčníka najít odměnu, málem vykrvácel. Našla ho až jeho žena, která se jej vydala hledat, protože se dlouho nevracel. Muž zchroml a jizva, která se už nikdy docela nevyléčila, každý rok na výročí nešťastné události ošklivě krvácela. Matouš už nemohl pracovat v lese a do chalupy se vkrádala čím dál větší bída. Jednoho dne se dobelhal ke studni na úpatí Božího vrchu, kde naříkal a prosil skřítky o odpuštění. Ti se však neozvali a do těchto míst se už nikdy nevrátili.