O Javorce

Před dávnými časy prý vyschl pramen v Javorce. Všem bylo divné, jak se to mohlo stát. Lidé mysleli, že je to nějaké prokletí, nebo že je trestá Bůh za velké hříchy a bezbožnost. Neuspěla četná procesí, prosby ani modlitby. Voda netekla. Jednou přišlo prosit za vodu malé děvčátko. Klečelo a modlilo se z modlitební knížky. Když zvedlo oči, uvidělo stařečka, který se znenadání objevil u studny. Stařeček pokýval hlavou a řekl: „Jdi domů a pověz lidem, ať odvalí velký kámen ve studni a vyčistí ji od všeho, co naleznou.“ Po těchto slovech stařeček zmizel. Děvčátko běželo domů a vypravovalo všem o této podivné příhodě. Lidé šli ke studni a udělali vše podle dědečkovy rady. Pod odvaleným kamenem našli oběšencovu hlavu. Kdo ví, jak se tam dostala. Když hlavu zakopali a kněz vysvětil studnu, vytryskl pramen v původní síle. Od té doby pramen Javorka už nikdy nevyschl.