Zdislava a žebrák

Kdysi stávalo v okolí Chocně hradiště chrabrého a oblíbeného rytíře. Ten měl dceru jménem Zdislava. Zdislava však byla krásná, ale také pyšná a marnivá. Nejraději ze všeho chodila na lov. Jednoho dne se při jízdě se svou družinou setkala u hradní brány se starým žebrákem. Žebrák ji požádal o almužnu a o kousek chleba. Zdislava se mu však vysmála a místo pomoci na něj poštvala své psy. Žebrák se rozhněval a pronesl nad ní kletbu. Řekl jí, že pokud se ještě někdy pokusí vstoupit na padací most, stihne ji trest Boží. Zdislava se mu vysmála a nevěřila mu. Aby dokázala, že se nebojí, obrátila koně a znovu se vydala přes padací most. Vtom se však most pod jejíma nohama prolomil. Zdislava se zřítila hluboko do údolí a zemřela. Od té doby se místu říká Dívčí doly. Žebrák po Zdislavině smrti beze stopy zmizel.