Strašidlo u jezera

Jihozápadně Velkého Meziříčí, ve vzdá- lenosti 1 km rozkládá se malá osada Baliny. Nedaleko osady této vine se řeka Balinka, která po obou březích až do V. Meziříčí tvoří překrásné údolíčko. V tomto údolí, ve vzdálenosti 3 km od V. Meziříčí, na levém břehu řeky Balinky nachází se jezero podlouhlé, neveliké. Nejširší jeho čásť obnáší asi 40 m, nejdelší asi 90 m. Jezero toto je říčné. Že jezero toto značnou hloubka má, dalo podnět k rozličnému vypravování. Co jsem slyšela, tuto podávám: Před dávnými časy, ubíral se cestou kolem jezera chalupník z Mostišť. Učiniv asi pět kroků octl se na břehu jezera; než se nadál, padl do něho. Na blízké louce dělník zpozorovav to, pospíchal ku pomoci. Tonoucího nezachránil, sám k velkému zděšení sotva z nebezpečí vyváznul. Jakž jinak by se stalo! Vždyť z vypravování starých osadníků nejednou jsme slyšeli, že na dně jezera tohoto je zaklený zlatý zámek, (jiní tvrdí zlatá brána), do kteréhož nejen chalupník z Mostišť. nýbrž i mnozí jeho nástupcové, jichž jména v našem okolí známa jsou, nadlidskou silou vtrženi nebo přivábeni byli. Těla jejich v zámku jsou zakleta, duchové však jejich v rozličných podobách, někdy i zvířecích, lidem se zjevuji. Uvádím za doklad příběh, jenž se přihodil občanu H. z Balin. Občan H., muzikant, ubíral se v noci z Vel. Meziříčí do Balin. Právě o půlnoci kráčel cestou kolem jezera. Ve vzdálenosti dvaceti kroků spatřil na břehu jezera procházeti se bílou postavu. Přichází blíže, zjevení vzalo podobu krávy, pak jiné a jiné podoby zvířecí. Nejhůře však bylo mu, když došel proti jezeru. Zaslechl na jezeře velký šum, pak hluk, konečně zvuk, podobající se sudům, na sebe narážejícím. Občan H. dal se do běhu. Domů se dostal brzy, ale následkem velkého leknutí těžce onemocněl. Po dlouhé době zdraví nabyl, načež svůj příběh odstrašující každému vypravoval. Komu je tento příběh znám, neodváží si tudy v noci cestovati. DUFEK, Josef. Naše Horácko jindy a nyní. (J. F. Šašek), 1893, s. 302.