Císařova studánka

Císaře Josefa II. měli vesničané z celé monarchie v nesmírné oblibě především díky patentu o zrušení nevolnictví. Na podzim roku 1778 se panovník s celým svým vojenským štábem pohyboval v severních Čechách. V nedalekém okolí navštívil Merboltice, Verneřice a Příbram. Jeho cesta byla součástí vizitace míst možné obrany proti vpádu pruské armády. O více než sto let později, v říjnu 1880, vyprávěl v konojedském zájezdním hostinci jeden muž z Velkých Stínek o tom, že se u nich traduje, jak císaře při cestě na Bukovou horu doprovázel příbramský sedlák přezdívaný Bartschtseff.

Na jejím vrcholu prý dokonce pomohl císaři při zouvání jezdeckých bot, za což byl odměněn dukátem. Minci pak v rodině opatrovali celé generace jako nesmírnou vzácnost. Josef II. se také při cestě z Bukové hory do Vitína údajně napil ze studánky ve Staré Homoli. Místo pak bylo pojmenováno jako Císařská studánka (Kaiserborn) a místní obyvatelé sem ještě dlouhá léta chodili pro vodu, neboť věřili, že je léčivá. Taková tradice by se osvícenskému císaři, který popuzeně odmítal lidové i náboženské pověry, jistě nelíbila.