Erb rodu Štraušů - Znak obce

Roku 1455 žil muž jménem Václav Štraus, jenž se psal ze Světic. O jeho životě se nedochovalo mnoho zpráv, musel však vykonat službu nebo skutek natolik významný, že si jej povšiml sám římský císař Fridrich III. Dne 23. března roku 1455 se Václav nacházel ve Vídeňském Novém Městě. Právě tam mu císař udělil erb, podle něhož měl být on i jeho potomci mezi ostatními lidmi poznáváni. Na černém štítě stál podivuhodný žlutý pták – pštros. V zobáku držel dýku se zlatou či žlutou rukojetí. Proč císař zvolil právě pštrosa, staré listiny nevysvětlují. Snad měl připomínat vytrvalost člověka, který dokáže projít nehostinnou krajinou. Snad představoval bdělost a sílu. Dýka mohla být znamením vojenské služby, odvahy nebo připravenosti bránit svého pána. Mohla však také připomínat nějakou událost, o níž dnes již nic nevíme. Možná Václav Štraus zachránil významného člověka před útočníkem. Možná přinesl císaři důležitou zprávu, pronásledoval nepřítele nebo prokázal statečnost v boji. Listina nám zachovala odměnu, ale nikoliv skutek, za který ji dostal. Pštros s dýkou se přesto ve Světicích neztratil. Po více než pěti stech letech se stal základem dnešního obecního znaku. Černé pole starého rytířského erbu bylo v novém znaku nahrazeno zelenou barvou světické krajiny. Zlatý pštros však zůstal a stále drží v zobáku stříbrnou dýku. Dodnes tak připomíná Václava Štrause ze Světic i tajemství činu, za který mu císař jeho neobvyklý znak kdysi udělil.