Zlatý důl na Liščíně

U Ploskovic je kopec Liščín, kterému se také v minulosti říkalo Zlatý vrch. A opravdu na starých německých mapách najdeme označení Goldberg. Na svahu tohoto kopce směrem k obci Myštice je vidět jáma, jakoby vykopaná před dávnými časy. Ta jáma mívala jméno Zlatodol, protože se říkalo, že se tam dolovalo zlato. Pověst vypravuje, jak se to všechno událo.

Na svahu Liščína pásával ovce pasák z ploskovického panského dvora. Ten našel jednou ve křoví mezi kamením několik žlutých drátků. Pěkně se leskly a byly měkké. Když měl hnát stádo s pastvy, obtočil drátky beranovi kolem rohů. U zámku potkala pasáka se stádem paní kněžna. Všimla si ozdobených beranových rohů a ptala se pasáka, co to znamená. On jí všechno pověděl, sundal drátky z beranových rohů a podal je kněžně. Ta hned poznala, že je to ryzí zlato. Potvrdil jí to i zlatník z Litoměřic.

Kněžna povolala tři zkušené horníky - cizozemce, kteří se měli ujmout kutání na vrchu Liščíně. Začali tam kopat, dlouho pátrali po zlatě, ale dřív než se mohlo mluvit o nějakých nálezech, Zlatý důl se sesul a pohřbil všechny tři horníky. Po tomto neštěstí kněžna zanechala dalšího hledání zlata. V pozdějších dobách se našli lidé, kteří na svou pěst zkoušeli kopat na Liščíně. Ale vždy to nešťastně skončilo. Říká se, že v Liščíně hlídají zlato pidimužíci a mstí se každému, kdo by jim ho chtěl vzít.