Hlína z rychtářova pluhu

Jan mladší Rohoška z Dubče se v hospodě pustil do hovoru s pacholkem Jakubem, kterému se ve spisech říká také Mejstřík Nupacký. Rohoška jej přesvědčoval, aby se tajně dostal na dvůr dubečského rychtáře Daniela Šebka a ostrouhal hlínu ulpělou na jeho pluhu. Rohoška chtěl hlínu smíchat se solí a nasypat ji do žlabu, aby ji olizovaly jeho vlastní klisny. Podle popsané pověry měl tento úkon přenést sílu na Rohoškovy koně a zároveň způsobit, že Šebkova zvířata nebudou schopna chodit. Rychtář se o plánu dozvěděl a podal žalobu. Rohoška se hájil tím, že podobné řeči vedl v opilosti a že se s rychtářem nechce dále přít. Soud nařídil smíření obou mužů. Rohoška dostal pokutu pět zlatých a zároveň měl nahradit případnou škodu, pokud by se Šebkovým koním skutečně něco stalo. Hejtman souhlasil s jeho rychlým propuštěním také proto, že právě probíhala důležitá doba setí a Rohoškovy pracovní síly bylo zapotřebí.