Duch ze Zámeckého lesa

Zlobivému dítěti se v Úsově vždycky říkávalo, že když nebude hodné, tak si jej odnese Duch ze Zámeckého lesa. A když některé odvětilo, že duchové nejsou, začali mu rodiče vyprávět tento příběh: Za vlády pánů z Vlašimi, v době husitských válek, kvetla v Čechách i na Moravě lichva. Věřitelům hrozily soudní pře, a proto se snažili uprchnout z dosahu vrchního purkrabího v Praze. Pán z Vlašimi, vášnivý lovec, zcela přenechával správu svého ohromného majetku úsovskému purkrabímu. Tu přišel do židovské osady Žid Šaltiel ben Alchanaan, nesmírně bohatý, v Úsově však neznámý lichvář. Byl obžalován, že podporoval husity, kterým obstarával peníze bohatých bavorských Židů. V době husitských válek, bylo zakázáno jakékoliv spolčování se s husity a jejích přívrženci a kdokoliv by tento příkaz porušil, byl by tvrdě potrestán pro výstrahu, tedy oběšen na „Křížové hoře“ a nebyla by mu žádná pomoc od nikoho. Avšak i přes tento zákaz měli husité v Úsově mnoho spojenců a tajných přívrženců. Mezi desítkami jiných to byl i jeden velmi bohatý žid, který s pomocí hradního hejtmana obstarával falešnými listinami a kupními smlouvami mnoho peněz, které potom společně darovali husitům, ale vychytralý žid si pokaždé z každé nezákonné transakce trochu peněz schoval pro svoji potřebu a hradnímu hejtmanovi o tom nic neřekl. Ale i přes toto židovo sebelepší utajování se vrchnost na úsovském zámku o jeho počínání dozvěděla a tedy rozhodla, že žida nechají s okamžitou platností oběsit. I vyslali tedy pro něj stráže, ale ta jej nikde nenašla. Onen žid totiž měl den předtím věštecký sen, že mu v Úsově hrozí nebezpečí a ukryl se i s nakradenými penězi v nedalekém „Zámeckém lese“. V noci se tam sešel s hradním hejtmanem, po kterém chtěl, aby mu pomohl dostat se pryč z města a z dosahu vrchnosti, ale ten ho ze strachu o svůj život zavraždil a zahrabal ho do země. Když viděl, jaké s sebou měl žid bohatství, tak si ho chtěl vzít pro sebe, ale lesem se ozval strašidelný hlas, který mu pravil, že když se něco z toho židova bohatství ztratí, tak bude hradní hejtman prozrazen a oběšen místo něho. Když toto hejtman uslyšel, dostal panický strach a k mrtvému tělu žida zahrabal zároveň i jeho velký poklad. Od těch dob chodí duch zavražděného žida po „Zámeckém lese“ a za větrných nocí straší náhodné pocestné. Jeho hrob je sto kroků od zámecké věže „Vlášinky“ ve lese zvaném „Zámecký les“, pod malým skalním převisem a s ním tam leží i jeho nesmírné nakradené bohatství. Duch žida se zjevuje jako obrys tajemné postavy, která je oblečena ve tmavém obleku a po spatření mizí ve směru jeho hrobu.

Pode židovské verze pověsti uprchl však za pomoci hradního hejtmana do Polska.