Zavražděný chlapec

Vražda osmiletého chlapce vlastním otcem v roce 1675 Smírčí kříž nedaleko Hazlova patří mezi nejkrásnější kamenné kříže u nás a je také jedním z mála, u kterých víme, kdy a proč byl postavený. Najít ho není snadné, stojí ve strmém srázu hluboké rokle zarostlé bujnými křovinami. Kříž má na severní straně vyrytý monogram IHS, pod ním symbol srdce probodnutého dvojicí nožů a kolem něho dnes už velmi obtížně čitelný text: „1675 den I. august hat ein vatter sein kindt mit einem messer erstochen“, což v překladu do češtiny znamená „1. srpna 1675 probodl otec své dítě nožem“.Tragédie se odehrála ve čtvrtek 1. srpna 1675. V hazlovské církevní matrice je v knize zemřelých v tomto dni zapsáno, že Michel Wagner ze Skalky u Hazlova zavraždil svého jediného synka Jošta (Jobsta), starého osm let a 15 týdnů. Zaznamenaný je i mimořádně brutální způsob vraždy. Událost dokládají více než tři stovky roků staré dokumenty, uchovávané v chebském archivu. Záhy po činu byl Michel Wagner dopaden, spoután řetězy a deportován do Chebu, kde se na mučidlech k vraždě syna doznal. Byl odsouzen k trestu smrti a 7. března 1676 v Chebu popraven. V „Knize vydání města Chebu“ je uvedeno kolik celá jeho kauza stála peněz. Počínaje 56 krejcary, které obdržel městský pacholek za spoutání obviněného do želez, a konče jedním zlatým a 30 krejcary, které si vydělal za jeho stětí mečem chebský kat. Proces Michela Wagnera i s jeho popravou stál 78 zlatých a 21 a půl krejcaru. Známé jsou dvě legendy. Podle jedné zabil otec chlapce ve vzteku, poněvadž prý za ním stále běhal do nedalekého lomu. Podle druhé vraždil „v náboženském pomatení smyslů, aby prý obětoval srdce svého dítěte“. S druhou verzí souzní i zápis v dobové kronice Wolfganga Caspara Markla, kde je poznámka, že „hledal duši svého dítěte skrze pití jeho krve“.