O skále v Borech

V lese nedaleko Těšíkova mlýna stojí černá, ponurá skála, zvaná lidově „Divoženčí skála". Vypráví se o ní, že v dobách, kdy ještě rostl kolem ní prales, v ní bydlily divé ženy zvané divoženky.

Stalo se, že blízko toho lesa měl své políčko chudý krejčí ze vsi. Na políčku měl zasetý hrách. Když hrách dozrával, tu milý krejčí zpozoroval, že mu jej někdo vytrhává a rozhazuje po poli. Vyšel si jedné měsíční noci na hlídku. Hlídal, až na něho padlo spaní a usnul. Pojednou ho probudil dupot a zpěv. Otevřel oči a vidí, jak kolem něho tančí malé ženy, rozhazují plnýma rukama jeho hrachovinu a při tom rozpustile zpívají: „Každej krejčí, každej švec, myslí že je myslivec."

„Neřádi," rozkřikl se krejčí a rozzloben rozehnal se po nich. Ale to se mu nevyplatilo. Vrhly se na něho a tak ho doškrábaly, že přišel celý doškrábaný domů. Když se šel druhého dne podívat na svůj hrách, užasl - hrách se vypínal a měl hustý a silný lusk a ani jedno stéblo nebylo vytrženo