Hastrman pod Levnovem

Na řece Oslavě mezi vesnicemi Kytkovicemi a Senohrady (Ketkovice a Senorady pozn. Autor) býval hastrman též často vídán. Na straně kytkovské jsou zříceniny hradu, který kdysi náležel pánům z rodu Šelenberků. V době mého vypravování (začátek 19. stol.) byla tam též zahrada s jabloní, na které byla velmi dobrá jablka. Jednoho dne vyšli si dva hoši ze Senohrad na kytkovský hrad na jablka. I bylo jim jíti přes řeku Oslavu; ale jak se ulekli, přijdouce k řece této! Na balvanu uprostřed řeky seděl mužíček s velikou hlavou a dlouhým copem, a z levého šosu kabátku zeleného kapala mu voda. V ruce měl hůlčičku, kterou o balvan poklepával. Po dlouhé domluvě hoši řeku přebrodili, na kytkovskóm hradě jablek si natrhali a vydali se na zpáteční cestu. Řeku přebrodili na miste jiném, jelikož zeleného mužíčka se báli. Velice se však poděsili, vidouce zeleného mužíčka na břehu strany senohradské sedět. Již nešli známou pěšinkou domů. nýbrž lezli po skalách a stráních, až po různých oklikách dostali se domů. Doma od rodičů se teprv dozvěděli, že viděli hastrmana. ――— DUFEK, Josef. Naše Horácko jindy a nyní. (J. F. Šašek), 1893, s. 308.