Boháčkův přízrak

Lichvář z nejlichvářovatější býval jistý Boháček. Využíval lidského neštěstí a půjčoval na nekřesťanský úrok, mnohého nešťastníka přivedl na mizinu. A že se sám neodkázal ani ve své smrti oprostit od své hamižnosti, můžeme potkati na náměstí jeho přízrak. Na tichém náměstí, vždy kolem 11-té hodiny se zjevuje, obchází šouravě dům po domu, oblečen do dlouhého tmavého kabátu, na hlavě noční čapku se střapcem a sešlapané pantofle včetně měšce se zlaťáky vydávají nezaměnitelný zvuk, když usedá na kašnu a začne přepočítávat váček zlaťáků. Začne je vyndávat a sázet do řádků vedle sebe. Počítá a ne a ne se dopočítat. To tak dlouho až mu věžní hodiny odbitím 12-té odměří jeho čas a zmizí jak pára nad hrncem. Prý se nedopočítá nikdy. A tak se jeho lakomé „Ááááách“ bude linout temným jilemnickým náměstím až do skonání věků, jako varování všem mamonářům.