O světýlkách

V Horní Kamenici ještě chvíli zůstaneme. Zdrží nás tady totiž ještě jedna pověst. Pověst možná už trochu jako obnošená vesta, protože je opět o světlíčkách. Tato světlíčka se velice ráda vyskytovala v lukách okolo obce a nejednomu poutníkovi dokonale zamotala cestu. Třeba jako tomu z našeho příběhu.

Jeden z kamenických chalupníků se na trhu ve Staňkově trochu zapomněl. Přesněji řečeno poseděl v místní hospodě. Domů se vypravil, až když hospodský zahalil blahodárný pramen utěrkou. A protože se nikde té noci již netočilo, naložil svůj nákup na záda a vyrazil ke Kamenici. Pod těžkým nákladem se zdála cesta k domovu nekonečná. Funěl, hekal, naříkal a nadával, protože náklad byl natolik obrovský a neforemný, že mu ze zad neustále sjížděl. Konečně, jak by se šlo třeba vám po deseti pivech s naloženými zcela zánovními troky (necky) na zádech. Už byl skoro před Kamenicí, když se v lukách kolem počala vynořovat zrádná světlíčka. Protože jako místní dobře věděl, co bude následovat, chtěl utéci světlíčkům z dosahu. Jenže nohy měl celé dřevěné a s těžkým nákladem na hrbu by se také moc svižně neutíkalo. Nápad odhodit troky do příkopu zamítl, hned jak vznikl, protože bude mít doma stejně polízanici za neplánované zdržení ve Staňkově. A objevit se doma bez troků byla možnost, kterou si nedokázal vůbec představit. Aby se působení světlíček vyhnul, ukryl se před nimi tak, že ulehl do prachu cesty a troky položil na sebe. Celou noc poslouchal podivné capkání a ťukání na dnu necek, to jak na něj světýlka neustále dorážela. K ránu podivné zvuky ustaly a on konečně usnul.

Ráno našly necky na cestě sousedé, když vyrazili na polní práce. Byla to malá záhada. Ne každý den se vám podaří najít vprostřed cesty odhozené necky. Dalším překvapením bylo, když sousedé necky otočili a pod nimi našli pospávajícího chalupníka. Marně se jim spáč snažil vysvětlit , jak se pod troky dostal. Ani jeden z přítomných ale nevěřil příběhu o světlíčkách.