Záhada hlubockého mlýna

Pan Javůrek vystavěl na místě vyhořelé palírny mlýn. Na jaře navštívil dědečka a žádal ho o pomoc, protože nový mlýn nemlel. Dědeček přišel, všechno si prohlédl, snažil se pomoci, ale závadu nikde nenašel.

Nechal pustit vodu a zděsil se šíleného hluku. Zarazili vodu a dědeček vše prohlédl, ale znovu pekelný lomoz. Dědeček stál opodál a nakonec řekl, aby došli pro stýce, jinak jsou bezmocní. Strýc byl zvláštní povaha, nikdy se neusmál a celkově byl podivín. Povídalo se o něm, že čaruje. Přijal je nevrle, ani se na ně nepodíval, když ho prosili. Nakonec svolil, že jim pomůže, ale až večer. Vyšli už za tmy kolem práčovského kostelíka se hřbitovem vysoko nad břehem řeky Chrudimky. Tady strýc zmizel mezi hroby. Pan otec se přikrčil za hřbitovní zdí a naslouchal. Nocí zněl strýcův naříkavý hlas a hned zase houkavý pláč. K půlnoci došli do Hluboké, všechno bylo ještě vzhůru. Strýc šel do mlýnice, trval na to žem sám a pak křikl, ať pustí vodu. Spustili a mlýn zazněl veselým klapotem. Pan otec se později vyptával práčovského hrobníka, zda se v noci něco nedělo na hřbitově. A na jednom hrobě prý bylo v noci hrabáno...

Upraveno podle: https://www.mashlinecko.cz/_uploads/content/74/omalovanky_hadej_povest.pdf