Dobrá hora

Dobrá hora je zalesněný vrch mezi obcemi Hluboká a Chodská Lhota a je opředena několika pověstmi, z nichž jedna vypráví o tom, že Dobrá hora pomohla lidem v době největšího sucha tím, že se otevřela a z jejího nitra začala vytékat voda.

Jede-li se od Domažlic směrem na Klatovy, již z dálky lze spatřit zčásti zalesněný vrch Dobrou horu (640,6 m), která leží mezi obcemi Hluboká a Chodská Lhota.

Dobrá hora sehrála svoji úlohu i v dobách dávných Chodů jako strážní místo, ze kterého se předávaly ohňové signály dál k Domažlicím v dobách ohrožení. Méně známá pověst vypráví, že jednou byla doba tak zlá, že vyschly všechny studny, rybníky i studánky. Jediný potok napájející celé údolí vodou také vyschnul. Nepomohlo tehdy ani modlení u pramene potoka, který nosil životadárnou vodu. Proto místo onoho pramene se nazývá Modlín.

Krajina se změnila v šedou, vyprahlou poušť a lidé i zvířata umírala žízní. Když byla nouze největší a všichni v beznaději přestávali doufat v zázrak, že ještě někdy vodu uvidí a budou se jí moct napít, stalo se, že hora, na které nebyla nikdy ani studánka, se otevřela a začala vydávat tolik vody, že zaplavila celý kraj. Dodnes je pod horou patrná hluboká rokle, kterou voda tekla. Když pak voda naplnila všechny studny, studánky, rybníky i potoky, sama se opět v hoře uzavřela. Lidé ovšem na záchranu, která z hory přišla nezapomněli a začali hoře říkat Dobrá hora, jako dík za prokázané dobro a říkají jí tak dodnes.

V dnešní době je v tomto kraji snad vody dostatek, ale pověst říká, že ještě jednou přijde taková bída, že se za vodu bude draze platit a voda bude dovážena jako vzácné koření z dalekých krajů.

Až prý bude nejhůře, otevře se ještě jednou a naposledy Dobrá hora a vydá ze sebe tolik vody, aby mohla smýt všechnu špínu z kraje a odnesla ji do moře. Nato prý se Dobrá hora propadne a na dně kráteru, který po ní zůstane bude tolik zlata, že už nikdy chodský lid nepozná bídu, hlad ani žízeň.