O Meluzíně

Kníže Bolko tak dlouho vybíral, brblal a vymýšlel při volbě nevěsty, až rodina úplně ztratila naději, že se vládce vůbec někdy ožení. Až najednou přišla zpráva, že se bude ženit s Meluzínou – krásnou princeznou z dalekých krajů. Nikdo ji sice neznal, ale dívka byla nádherná, milá a sympatická, takže si novou paní všichni okamžitě oblíbili. Měla však jednu malou podivnost: každou sobotu se zavírala v lázni a zakazovala tam komukoli vstoupit, dokonce i svému manželovi. Jemu to příliš nevadilo, ale jeho matce to nedávalo spát. Tak dlouho synovi vrtala hlavou, až jedné noci zákaz porušil a potají nahlédl do komnaty. Až nadskočil. Meluzína pohodlně ležela ve vaně, ale místo nohou měla rybí ocas a blanitá křídla! Když spatřila, že ji manžel zradil, vznesla se do vzduchu a vyletěla oknem. Na zámku už ji nikdy nikdo nespatřil. Stará kněžna však až do konce života spokojeně opakovala: „A neříkala jsem, že s ní není něco v pořádku?“