Noční lovec

V lesích a skalních roklinách mezi Janovem, Jetřichovicemi a Růžovou se kdysi dávno potuloval noční lovec. Nosil dlouhý zelený kabátec se světlými blýskavými knoflíky, byl bezhlavý a stále ho doprovázela smečka štěkajících psů. Kdo ho pokoušel, toho potrestal. Kdo si ho však v lesích nevšímal nebo mu chtěl pomoci, tomu lovec daroval čerstvě ulovenou zvěř.

Jednou šli tři dřevorubci pozdě večer domů. V rokli se setmělo tak, že jeden druhého skoro neviděl. Tu uslyšeli šelestění, štěkot a jeden z dřevorubců vykřikl: „Noční lovče, nech nás na pokoji!" Sotva to dořekl, skácel se k zemi se zlomeným vazem.

Jeden muž si chtěl ulovit zajíce. Šel nocí za svitu měsíce do lesní rokliny a netrpělivě vyhlížel u jednoho napajedla. Tu uslyšel štěkot psa a hned nato naříkavé úpění a skučení. Spěchal k tomu místu a vidí, že se do pasti chytil podivný pes, jenž měl nezvykle dlouhé nohy, chlupy jako ostnaté dráty a červené planoucí oči. Muž zvíře osvobodil a náhle vedle sebe spatřil stát nočního lovce. Vzápětí lovec i pes zmizeli v lese. U nohou muže ležel ulovený tučný zajíc...