Kráska

Na hradě Sádku byla krásná společnice paní Cerboni Marie Helene, až v Lutyhu rozená, jež pro svou krásu mnohým frejířem pronásledována byla. Leč marné byly jejich nástrahy i prosby, neboť panna zaslíbila se službě Boží a nemohouce se už zbaviti pronásledovatelů, prosila v hradní kapli Pannu Marii, aby ji zošklivila. Na druhý den ráno se probudila majíc tváře zarostlé dlouhým až po pás sahajícím vousem. Všichni si ji ošklivili a vyhýbali se jí a tu zoufalá Helena vskočila do hradní studny. Od té doby, když stojí smrt v hlavách majitele hradu, projde neslyšným krokem kamennou galerií paní s dlouhým kaštanovým vousem, v šatě barvy popela.

Podle druhé verze, jsouc příliš pyšná na svou krásu, odmítla všechny nápadníky a tu pohanila jednoho urozeného pána, který na Helen přivolal trest Boží. Potrestaná byla panna za svou hříšnost dlouhým kaštanovým vousem, který zošklivil její sličnou tvářičku. (Konec této verze je totožný se zakončením verze první).