Dračí poklad

Koryto řeky Dračice je divoké a plné peřejí, jako by sám drak tu řádil. Správce místních hamrů zde údajně v dobách povodní okolo roku 1867 ze zoufalství a chamtivosti utopil truhlu plnou zlata. Podle některých zdrojů do řeky skočil i on sám a ukončil tak svůj život. Lidé se později pokoušeli k pokladu dostat, ale nadpřirozená síla jim poklad nikdy nedovolila vyzvednout. V pamětní knize obce Rapšach se k této události píše: "Správce který vida tehdy zmar všeho, svou skříňku s penězi, jež byl v lakomství, využívaje píle a dobroty sloužícího mu lidu, nashromáždil a skrýval, hodil v zoufalství do bouřící řeky, kde se vlny mezi balvany vztekaly nejvíce. Častokrát už chudí, na březích Dračice živořící políčkáři vydávali se tajně za noci k pokladu, mezi balvany v písku zatopenému, aby těšili se z lesku peněz, ale vždy marně. Také zapřahali prý i dva páry koní, aby silnými háky na řetězích převraceli balvany a lid dohrabal se zlata, ale ani to nepomohlo. Snad proto vyhlíží řečiště Dračice v jejích peřejích tak podivně, jako by lítá saň tu byla řádila. Poklad však na jejím dně leží dál. (Pamětní kniha obce Rapšach.)