Planá hrušeň na Helfštýně

Stáří plané hrušně na hradě Helfštýně se odhaduje na 250 let. Vyrůstá přímo ze skalnatého podloží strmé stěny příkopu. Kořeny musí bojovat o každý milimetr s bránícím se kamenem. Samozřejmě nechybí ani zajímavá pověst.

Kmen helfštýnské plané hrušně je téměř neznatelný, spíš to vypadá, jakoby na skále byla nasazena jen koruna obsypaná drobným listím. Pozornější v letních měsících postřehnou drobounké plody, jejichž velikost a trpká chuť potvrzují, že hrušeň je vskutku planá, jak o ní hovořila již dávná pověst.

Legenda o původu plané hrušně vypráví o rodu Ludanických, jedněch z majitelů hradu Helfštýn. Když se jim narodila dcera Kateřina, přišel k branám hradu starý pocestný a chtěl se schovat před bouřkou. Panstvo však na něj vypustilo psy. Poutník se rozzlobil, zabořil svou hůl do skály a rod proklel. Řekl, že z hole vyroste planá hrušeň a rod bude planý stejně tak. Manželství Kateřiny z Ludanic s Petrem Vokem pak opravdu bylo bezdětné, a tak oba rody vymřely. Jen planá hrušeň statečně roste ze skály před hradbami dodnes.